Vinařské regiony v ČR

Réva vinná je jedna z mála rostlin, která dokáže komplexně a přitom citlivě vyjádřit stopu krajiny a místa ve své konečné podobě – vínu. Vinice v českých zemích leží v severnější části rozšíření révy v Evropě, což je předpokladem pro vína neobyčejně rozmanitá, která vynikají originálními ovocnými tóny a kořenitostí, bohatým spektrem aromatických látek a harmonickou plnou chutí.

V České republice jsou dvě vinařské oblasti: Čechy a Morava.

Vinařská oblast Čechy je tvořena podoblastmi Litoměřickou a Mělnickou. Morava zahrnuje celkem čtyři podoblasti: Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou.

Pěstování révy vinné a výroba vína byly v našich zemích rozšířeny od dob slovanského osídlení v období Velkomoravské říše v 9. a 10. století po Kristu. V Evropě byla vína z Moravy i Čech známá a oblíbená již od středověku. Od zavedení vinařského zákona v roce 1995 prošla vína z Moravy a Čech velkým kvalitativním vývojem a dnes patří k nejlepším vínům Evropy. Jsou charakteristická svým zajímavým spektrem vůní, bohatými extraktivními látkami a harmonickým spojením plné chuti se svěžími kyselinami bílých vín. V poslední době se prosazují také vína červená, která jsou díky modernímu technologickému zpracování plná a výrazná, přitom ale hebká a sametová. Trendem se stávají i růžová vína – krásná nejen díky své barvě, ale také kvůli svému výjimečnému mladistvému charakteru.

Počty vinařských obcí, katastrálních území, viničních tratí a pěstitelů v ČR k 31.12.2023

K největším vinařským obcím v ČR s plochou osázených vinic v roce 2023 patřily podobně jako v letech předešlých Velké Bílovice (777 ha), Valtice (586 ha), Mikulov (517 ha), Čejkovice (505 ha), Dolní Dunajovice (434 ha), Novosedly (433 ha), Velké Pavlovice (368 ha), Vrbovec (350 ha) a Sedlec (315 ha). Ve vinařské oblasti Čechy je největší obcí Mělník (110 ha) a dále Most (68 ha).

Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast Morava má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti, které doplňuje látková plnost z moravských úrodných půd. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína. Moravská červená vína provázela odjakživa venkovskou stravu a posilňovala vinaře v jejich těžké práci. Chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou pravost doprovázenou uchováním ovocitého charakteru červeného vína. Charakter červených vín se v poslední době mění vlivem uplatňování moderní technologie, která jim dodává více vláčné jemnosti.

Líbezná jihomoravská krajina, její jedinečné přírodní podmínky a architektura jsou také lákadlem a oblíbeným cílem pro zájemce o vinařskou turistiku. Klima je přechodné s příklonem k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového z vnitrozemí. Vegetační období je poněkud kratší nežli v západní Evropě, ale zato vyniká ve většině let vyšší tepelnou intenzitou letních měsíců, což působí příznivě na zkracování vegetačních fenofází révy a umožňuje tak i pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, dávajících vysoce jakostní vína. Samotné zrání hroznů probíhá u nás pomaleji, a proto se v nich udrží a koncentruje větší a širší rozmanitost aromatických látek.

Vinařská oblast Morava zahrnuje 17 025 hektarů vinohradů, což představuje cca 96 % ploch registrovaných vinic v ČR. Nachází se zde 308 vinařských obcí a 1 142 viničních tratí, které obhospodařuje téměř 13 894 pěstitelů. Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu (2000–2020) tu průměrná roční teplota dosahuje 10,35 °C, průměr ročních srážek je 568 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 1 944 hodin. Vinařská oblast Morava leží okolo 49. rovnoběžky, stejně jako třeba vinařská oblast Champagne nebo nejlepší vinařské oblasti Německa.

Vinařská podoblast Znojemská

Nejzápadnější moravská vinařská podoblast vděčí za svá chuťově plná a svěží aromatická bílá vína nejen zručnosti zdejších vinařů, ale také ideálním přírodním a klimatickým podmínkám. Studené větry z nedaleké Českomoravské vrchoviny spolu s termoregulačním vlivem řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy dávají znojemským vínům nezaměnitelnou kořenitou chuť a plnost.

Díky střídání slunečných dnů a chladnějších nocí hrozny sice zrají pomaleji, ale zato si uchovávají aromatické látky a dosahují vysoké jakosti.

Vinařská podoblast Mikulovská

Pálava – poslední výběžek stepí Panonie, vápencových Alp, místo s neopakovatelnou atmosférou, strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí. Na úbočích vápencových skal jsou mohutné návěje spraší a vápenité jíly, v jižní části podoblasti jsou rozšířeny písky. Z hlubokých sprašových půd čerpá réva vinná širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek, výraznou kořenitost a originální minerální projev.

Mikulovsko tak dává vzniknout skvělým vínům s unikátním charakterem. Pro pěstování révy vinné je jedinečným místem severopanonské nížiny.

Vinařská podoblast Velkopavlovická

Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě. Na písčitých půdách se tu ale daří i bílým, zejména pak aromatickým odrůdám.

V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Tady kralují hlavně modré odrůdy, které tu jsou vysazeny na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti – města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastruobce – do Velkých Bílovic.

Vinařská podoblast Slovácká

Slovácko leží na hranicích se Slovenskem a Rakouskem. Zdejší lidové kroje, písně, tance, tradiční řemesla i obyčeje si dokázaly podmanit srdce nejednoho návštěvníka – a ruku v ruce s rázovitým folklorem kráčí také tradiční vinařství a skvělá slovácká vína.

Vinařská podoblast Slovácká má velmi různorodé přírodní podmínky. Vinohrady najdete jak v údolí řeky Moravy, tak v členité kopcovité krajině Bílých Karpat nebo na jižních svazích Chřibů a Ždánického lesa. Podoblast zahrnuje rovněž okolí Uherského Hradiště, kde lze objevit vůbec nejseverněji položené moravské vinice.

Vinařská oblast Čechy

Vinařská oblast Čechy patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Najdete tu celkem 75 vinařských obcí, 171 viničních tratí a 195 pěstitelů. Oblast se dělí do dvou podoblastí – Mělnické a Litoměřické. Celkem 710 hektarů vinohradů ležících v obou podoblastech vinařské oblasti Čechy představuje necelá 4 % registrovaných vinic v rámci České republiky.

Vinařská podoblast Mělnická

nezahrnuje jen Mělník a okolí, ale také drobné vinice v Praze a kolem Kutné Hory, Benátek nad Jizerou, Kralup nad Vltavou, Berouna a Slaného. Většina viničních tratí leží na půdách s vápenitým podložím
nebo na štěrkopískových náplavech. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné podmínky pro pěstování bílých i modrých odrůd. To vystihli dobře zdejší vinaři již ve středověku a soustředili se hlavně na pěstování odrůdy Rulandské modré (Pinot noir), jejíž sazenice prý nechal dovézt Karel IV. z burgundské obce Chambertin.

Vinařská podoblast Litoměřická

zasahuje do okolí Litoměřic, Mostu, Roudnice nad Labem, Kadaně, Ústí nad Labem a Loun. Velkým soupeřem Mělníka v obchodu na Labi byly vždy Litoměřice, ve středověku po Praze druhé
největší vinařské město v Čechách. Stejně tak soupeřila tato města i v obchodu vínem, hlavně na trzích v Praze. Dnes leží většina vinic na jižních svazích Českého středohoří, na tmavých půdách zvětralého čediče, které dávají vínům osobitý minerální podtext.

Na co se můžete těšit? Třeba na obnovené středověké viniční terasy, na kterých už zase roste réva vinná, na dům s věží ve tvaru vinné číše, na procházku místy, kde trpělivá svatá Ludmila učila pěstovat révu a vyrábět víno svého vnuka svatého Václava, na vinice nevelké rozlohou, ale zato s rozsáhlou kolekcí v tuzemsku pěstovaných odrůd, na půvabnou krajinu Polabí, střeženou strmými kužely Českého středohoří, na starobylé sklepy, vinařské lisy, pestré tradice vinobraní a hlavně na víno – protože k čemu by byla vinařská turistika bez ochutnávání?

Informace uvedené na této stránce jsou datovány k 31.12.2023.