Do otevření expozice Salonu vín 2025 zbývá
.

Úvod a legislativní rámec

Víno podle práva

Víno patří k několika zemědělským komoditám od pradávna značně regulovaných. Důvodem je vysoká pracnost výroby, čemuž vždy odpovídala i cena vína. Kvůli tomu se víno od dávnověku padělalo. A protože panovník chtěl mít ve své zemi pořádek, aby nepřicházel o své příjmy, začaly vznikat vinařské předpisy.

Prvními z nich byla tzv. horenská práva. Ta sloužila k tomu, aby král, feudál, majitel vinice i dělník na vinici a konzument vína měli zaručena svá práva. Horenská práva sloužila například i k tomu, aby byl zloděj spravedlivě potrestán – například peněžitým trestem, useknutím prstu, ruky nebo i hrdelním trestem – v závislosti na míře provinění. Za tím účelem byly ustanoveny i speciální horenské soudy a nejvyšší horenský soud pro všechny vinařské obce na Moravě.

Souběžně existovala i řada královských nařízení. V roce 1325 český král Jan Lucemburský nařídil, že od sklizně do Velikonoc se mohou šenkovat ve městě Brně jen vína brněnských měšťanů. Jeho syn Karel IV. v roce 1358 nařídil zakládat vinice v okolí královských měst, a tedy i Prahy na všech jižně orientovaných svazích. Každý vlastník těchto pozemků měl začít s výsadbou do 14 dní. Pokud tak neučinil, byl pozemek pronajat tomu, kdo chtěl vinici vysadit. Kdo vinici vysadil, byl 12 let osvobozen od daní, 13. rokem odevzdával majiteli pozemku 1/10 úrody a králi 30 litrů vína z každé vinice. Po zjištění, jaké množství vína je dováženo, zakázal Karel IV. v roce 1370 nalévání dovezených vín v období od sklizně do 24. 4. každého roku. Roku 1497 vydal král Vladislav II. nařízení o povinné registraci všech vinic podle jednotlivých viničních hor a současně nařídil senzorickou kontrolu kvality vína prodávaného v Praze. Od roku 1526 bylo zakázáno míchání pražských vín s víny dovezenými. Ještě v 16. století bylo na území Prahy cca 700 ha vinic. Vinařství přitom patřilo v Praze k hospodářsky nejvýnosnějším povoláním.

Císař Rudolf II. zjistil daňové úniky z prodeje vinic a vína a v roce 1590 nařídil, že české víno pančované dovezeným vínem bude zkonfiskováno. Platnost jednotlivých horenských práv na Moravě ukončil císař Josef II. v roce 1784 vydáním jednotného „Všeobecného vinohorenského zřízení pro markrabství Moravské”. 

První vinařský zákon pro tehdejší země Koruny české byl rakouský zákon z roku 1907, na Slovensku platil první uherský zákon z roku 1908. Tyto zákony v malých obměnách přežily celé období Československé republiky, to znamená, že platily jiné předpisy v Čechách a na Moravě a poněkud jiné na Slovensku a Podkarpatské Rusi. K zásadním změnám došlo až po roce 1948. Původní vinařský zákon byl v omezeném rozsahu přepracován do Československé státní normy (ČSN 56 7741), technického předpisu výrazně nižší právní úrovně. To se během následujících let samozřejmě projevilo i na kvalitě produkovaných vín.

Teprve v roce 1995 vznikl první novodobý vinařský zákon, v roce 2004 pak druhý, v souvislosti se vstupem ČR do EU. Předpisy EU jsou totiž nadřazeny národním předpisům a ty se jim musí podřídit.

Hierarchie z hlediska předpisů pro víno

je následující:

  1. Nařízení Rady (EU) – platí automaticky ve všech členských státech
  2. Nařízení Komise (EU) – platí automaticky ve všech členských státech
  3. Směrnice (EU) – členské státy je musí zapracovat do národních předpisů
  4. Vinařský zákon ČR
  5. Nařízení vlády ČR
  6. Vyhlášky Ministerstva zemědělství (MZe)

Z hlediska historie se evropské vinařské právo vyvíjelo podle nařízení Rady (EHS/ES/EU) následovně:

  • 1962 první nařízení (mělo 2 strany textu)
  • 1970 doplňující nařízení (19 stran)
  • 1979 vydána 2 nařízení, jedno pro stolní a druhé pro kvalitní víno (celkem 56 stran)
  • 1987 dvě nařízení (celkem 68 stran)
  • 1999 stolní i jakostní víno v jednom nařízení (84 stran)
  • 2007 pro celé zemědělství, stolní víno zrušeno, existuje pouze „víno” a víno CHZO (Chráněné zeměpisné označení) a CHOP (Chráněné označení původu) – 204 dále členěných článků.

Aktuální vinařská legislativa

Generální partner

partner logo

Hlavní partneři

partner logo partner logo
partner logo
partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Oficiální voda

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Partner

partner logo

Mediální partner

partner logo

Mediální partner

partner logo

Mediální partner

partner logo

Mediální partner

partner logo

Mediální partner

partner logo

Mediální partner

partner logo

Mediální partner

partner logo

Mediální partner

partner logo

Mediální partner

partner logo

Mediální partner