Historie a současnost vinařství v ČR

Římané či Keltové?

Prvními pěstiteli révy vinné na našem území byli možná již Keltové. Víno na území Moravy je spjato s Římany, konkrétně X. římskou legií císaře Marca Aurelia, která měla ve druhé polovině 2. století po Kristu základnu poblíž obce Mušov na jižní Moravě.

Velkomoravská říše

Pěstování révy vinné a výroba vína byly rozšířeny od dob slovanského osídlení v období Velkomoravské říše v 9. a 10. století po Kristu, odkud se réva dostala i do Čech. Víno sloužilo v té době především k liturgickým účelům a souviselo s rozvojem křesťanství.

Zlatý věk

Prvními dochovanými písemnostmi o víně jsou klášterní kroniky a listiny českých panovníků. Za zlatý věk vinařství na Moravě a v Čechách bývá označována doba od 14. do 16. století, kdy vinice obklopovaly řadu měst a klášterů. Velkou zásluhu na rozvoji vinařství měl český král a římský císař Karel IV.

Už ve středověku mívala naše vína dobré jméno, zásobovaly se jím šlechtické a měšťanské domy, zájem o ně byl v Polsku a ve Slezsku i u vídeňského císařského dvora.

Úbytek vinic a jejich obnova

Podobně jako jinde v Evropě způsobila velké škody na vinicích mšička révokaz (Viteus vitifolii) na přelomu 19. a 20. století. Na začátku 20. století klesla rozloha vinic na Moravě až na 3 800 hektarů.

Na konci 19. století byly založeny specializované vinařské školy, např. ve Valticích (tehdejší Feldsberg) v roce 1873, v Mělníku v r. 1882 nebo v Bzenci v r. 1885. V roce 1907 byl založený specializovaný odborný časopis „Vinařský obzor“.

V první polovině 20. století se začalo vinařství u nás opět rozvíjet a vinice se obnovovaly. Ve druhé polovině 20. století za období socializmu plocha vinic stoupla až na 14 000 hektarů, zvýšil se výnos a zavedla se ve vinicích mechanizace. Šlechtily se také nové odrůdy, například Pálava, Aurelius, Muškát moravský či André. V této době byla ale výroba vína zaměřena především na kvantitu.

Vinařský zákon a Evropská unie

K dalšímu rozvoji vinařství došlo koncem 20. století. Restituce vinic a privatizace vedly k obnově rodinných vinařství i vzniku nových firem. Velké změny přinesl vinařský zákon z roku 1995 a jeho pozdější zesouladění s legislativou Evropské unie po vstupu do EU v roce 2004. Současné vinařství využívá moderní šetrné technologie a orientuje se na výrobu vín, která se řadí mezi světovou špičku, což dokazují mnohá ocenění na nejprestižnějších světových soutěžích vín. Ruku v ruce s vinařstvím se rozvíjí i vinařská turistika.

Pokračuje také šlechtění nových odrůd révy, zaměřených zejména na odolnost vůči houbovým chorobám a vhodných pro produkci BIO vín (tzv. PIWI odrůdy), např. Malverina, Savilon, Laurot a další.

Dnes jsou moravská a česká vína vyhlášená a patří k nejlepším v Evropě i ve světě. Moravská a česká vína jsou charakteristická svým zajímavým spektrem vůní, bohatými extraktivními látkami a harmonickým spojením plné chuti se svěžími kyselinami bílých vín. V poslední době se prosazují také vína červená, která jsou díky modernímu technologickému zpracování plná a výrazná, přitom ale hebká a sametová, vyznačující se příjemnou ovocitou vůní.

Trendem budoucnosti se zvolna stávají i růžová vína – krásná nejen díky své barvě, ale také kvůli svému výjimečnému mladistvému charakteru.

V současné době je v ČR 17 735 hektarů plodných vinic; produkční potenciál je 18 655 hektarů vinic (údaj k 31.12.2023).

Česká republika se dělí na dvě vinařské oblasti – Morava a Čechy a v rámci nich na 6 podoblastí – Znojemskou, Velkopavlovickou, Mikulovskou a Slováckou na Moravě a Mělnickou s Litoměřickou v Čechách. 96 % vinic se nachází na Moravě. Její klimatické podmínky jsou podobné jako v Alsasku (Francie), Weinviertelu (Rakousko) nebo v nejlepších vinařských oblastech Německa.

Pro Českou republiku je typická široká paleta pěstovaných odrůd. Největší plochy zaujímají z bílých odrůd Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Ryzlink vlašský a Rulandské šedé (každá odrůda na ploše více než 1 000 ha) a z modrých odrůd Frankovka a Svatovavřinecké.