ROZDĚLENÍ VÍN V ČESKÉ REPUBLICE
Obecné principy
Evropské předpisy dávají možnost ochrany vín dle označení původu a zeměpisných označení. V této souvislosti se jsou užívány termíny „chráněné označení původu“, které garantuje mimo jiné výlučný původ hroznů z dané zeměpisné oblasti a určité zatřídění vín (patří sem jakostní vína včetně vín s přívlastkem a vína VOC) a „chráněné zeměpisné označení“, kam spadají naše zemská vína.
Jakostní vína s přívlastkem se dále dělí dle vyzrálosti hroznů v době sklizně, dané obsahem cukru v moštu a měřené ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM), který udává obsah přirozeného cukru v kilogramech na 100 litrů moštu.
Přehled kategorií vín
VÍNO BEZ PŮVODU/VÍNO
Jedná se o kategorii, kterou zákazník dříve znal pod označením stolní víno. Pochází z hroznů vyprodukovaných v kterémkoliv členském státě EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Výnos na vinici není limitován. V některých případech může nést označení odrůdy a ročníku.
Bývají to vína lehčí, méně extraktivní. Z hroznů s původem ve vinařské oblasti Morava nebo Čechy se taková vína na trhu prakticky nenabízí.
VÍNO S PŮVODEM
CHRÁNĚNÉ ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ (CHZO)
Zemské víno
Zemské víno splňuje následující požadavky: je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti z odrůd povolených v některém ze členských států EU nebo z odrůd, které sice nejsou zapsány ve státní odrůdové knize, ale je z nich povoleno vyrábět zemská vína (např. Bílý Portugal, Šedý Portugal, Modrý Janek, Šedý Portugal, Tramín žlutý, Veltlínské červenobílé aj.). Cukernatost hroznů při sklizni musí být min. 14 °NM. Značí se názvy „moravské zemské víno“ nebo „české zemské víno“, ročníkem a odrůdou/-ami. Hrozny musí výlučně pocházet z uvedené zeměpisné oblasti a v ní musí proběhnout i výroba vína. Touto kategorií někdy označují vinaři i vína, která jsou vyrobena z hroznů, jež sice splňovaly podmínky pro výrobu vín jakostních, ale např. kvůli malé velikosti šarže se rozhodli je k zatřídění do kategorie jakostního vína nepředložit.
CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU (CHOP)
Je označení výjimečného vína z daného regionu či místa, jehož jakost nebo vlastnosti jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím. CHOP mohou nést jen ta vína, které pocházejí z určitého území (regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země), u nichž je kvalita nebo vlastnosti výlučně nebo převážně dána zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory, a jestliže výroba, zpracování a příprava takového vína probíhá ve vymezeném území:
Vinařská oblast MORAVA
– Vinařská podoblast Znojemská
– Vinařská podoblast Mikulovská
– Vinařská podoblast Slovácká
– Vinařská podoblast Velkopavlovická
Vinařská oblast ČECHY
– Vinařská podoblast Litoměřická
– Vinařská podoblast Mělnická
Tato vína s CHOP mohou být:
Jakostní víno…
Na výrobu mohou být použity pouze tuzemské hrozny odrůd zapsaných ve státní odrůdové knize nebo odrůd povolených v některém ze členských států EU pocházející z vinic vhodných pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Výnos nesmí překročit nejvyšší povolenou hodnotu – 14 tun/hektar. Cukernatost hroznů musí dosáhnout min. 15 °NM. Víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI). Lze jej opatřit dovětkem:
… Odrůdové – vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše 3 odrůd.
… Známkové – vyrobené ze směsi vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu nebo smísením jakostních vín.
Etiketa obsahuje název vinařské oblasti, u jakostního vína odrůdového název odrůdy nebo odrůd, nebo známku u jakostního vína známkového. Na etiketě může být uvedena podoblast, obec, trať a ročník. Povinné je vždy číslo příslušné šarže a evidenční číslo jakosti, které přidělí SZPI.
Jakostní víno s přívlastkem…
Hrozny na výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a původ hroznů, jejich cukernatost, hmotnost, popř. odrůda nebo směs odrůd musí být ověřena SZPI. U vín s přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu.
Etikety přívlastkových vín obsahují název vinařské oblasti a podoblasti, mohou obsahovat název odrůdy nebo odrůd, ročník sklizně a název vinařské obce a viniční tratě. Povinné je taktéž číslo příslušné šarže a evidenční číslo jakosti, které přidělí SZPI.
… Kabinetní víno
Kategorie vín vyrobených z moštů, které dosáhly nejméně 19 °NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.
… Pozdní sběr
Vína, u nichž byla sklizeň hroznů při cukernatosti nejméně 21 °NM. Bývají to plná, extraktivní suchá či polosuchá vína.
… Výběr z hroznů
Vína vyrobená z hroznů, které vyzrály nejméně na 24 °NM. Bývají to vína plná, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.
… Výběr z bobulí
Vína vyrobená z hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt dosáhl alespoň 27 °NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína.
… Ledové víno
Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě nejvýše –7 °C. Získaný mošt musí vykazovat cukernatost alespoň 27 °NM. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstává část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů a při lisování se získá koncentrovaný mošt. Ledová vína bývají velmi extraktivní a sladká. Dají se vyrobit jen v některých ročnících, a proto jsou vzácná a poměrně drahá.
… Slámové víno
Vína, která vznikla z hroznů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců na slámě či rákosu nebo zavěšených v dobře větraném prostoru. Tím se odpaří část vody a koncentruje se obsah extraktivních látek. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Lisovat se může i již po 2 měsících, pokud cukernatost moštu dosáhne min. 32 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní a sladká. Jejich výroba je náročná, a proto jsou poměrně vzácná a drahá.
… Výběr z cibéb
Vína vyrobená z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti min. 32 °NM. Takto vyzrálé bobule se díky extrémně dlouhé době zrání většinou mění na hrozinky – cibéby. Bývají to vína velmi extraktivní, sladká, vzácná, a proto drahá.
Víno originální certifikace (VOC )
Vína originální certifikace představují specifickou kategorii vín. O právu použít označení VOC pro konkrétní šarži vína rozhodují sami vinaři v rámci sdružení VOC pro danou lokalitu. Systému VOC s důrazem na originalitu, autentičnost a kvalitu vína odpovídá například francouzské AOC, italské DOC či rakouské DAC. Vinaři sami určují, jaká vína jsou pro daný terroir typická, vybírají i vinařské trati a nejvhodnější polohy. Tento systém představuje alternativu k v ČR převažujícímu systému hodnocení a zatřiďování vín, které zajišťuje Komise Státní zemědělské a potravinářské inspekce v souladu s požadavky vinařského zákona.
Společné značení vín z České republiky
Bylo-li víno s chráněným označením původu (CHOP) nebo chráněným zeměpisným označením (CHZO) vyrobeno z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, musí jej výrobce dle zákona o vinohradnictví a vinařství označit společnou značkou:
Pro marketingové účely se užívá také známka “Vína z Moravy” případně “Vína z Čech”. Lze ji uvést také ve společné podobě pro obě vinařské oblasti České republiky:
► Související témata: vinařské regiony v ČR | Odrůdy révy vinné
► Související externí odkazy: Státní zemědělská a potravinařská inspekce - označování vín | Vinařský zákon na stránkách SZIF